Naše první výstava
Naše první výstava
Když se u nás pod vánočním stromkem objevila kniha Elke Pepperové – Jak vychovat šampióna, potutelně jsem se nad ní usmívala. Výstavní ambice jsme s naším bílým tornádem rozhodně neměli, ačkoliv nás mnoho lidí při různých příležitostech přesvědčovalo, že s takovým milým kukučem a postavou máme velké šance. Nahlodáni okolím jsme nakonec podali přihlášku na Národní hanáckou výstavu do Olomouce. S vidinou, že na Moravě navštívíme společné přátele z dostihových kruhů a pobudeme několik dní, jsme začali trénovat. Nebylo vše ale tak růžové, jak se zpočátku zdálo. Pryč byla suverenita a poslušnost, se kterou Freyja zvládala chůzi u nohy, klus i postoj před několika měsíci. Víc než cokoliv jiného ji zajímalo jak se nás rychle a účinně zbavit. Zlobila jak se dalo a z výpravy do moravské metropole nebylo nakonec nic. Jediným důvodem však nebyla naše „nezpůsobilost“,ale především první hárání.
Další pokus o výstavní debut přišel o dva měsíce později na Oblastní jihočeské výstavě v Českých Budějovicích. Vynervované z prvního veřejného vystoupení jsme obě dostaly střevní potíže, což nebylo v několika stupních nad nulou a při silném mrazivém větru nic moc příjemného. Také dlouhé čekání, než přijdeme na řadu bylo vyčerpávající. Pospávali jsme v autě a klepali kosu. Nakonec však vše dopadlo lépe, než jsme očekávali. Hodnocení VN1 nás poslalo do velkého finále dorostu, kde jsme se mezi první tři už nevešli. Bylo by ale příliš rychlé a snadné, abychom hned z první výstavy vezli kromě diplomu, skvělého posudku a stužky ještě pohár. Takhle máme pro příště dobrou motivaci.
Náhledy fotografií ze složky Naše první výstava