Brněnská série pokračuje; Aaron "the best"
Listopadové Letňany dopadly stejně jako říjnové Čebudky: výborná, ale třetí. Další výstavou na řadě pak bylo hned zkraje nového roku Brno, kam se letos z Olomouce (kvůli rekonstrukci tamního areálu) přesunula Hanácká výstava o Pohár zvěrokruhu.
Této akce Moravskoslezského kynologického klubu jsme se zúčastnili už podruhé. Loňský ročník byl přitom pro nás vlastně historickým mezníkem, protože po dalším malinko cirkusovém výkonu v kruhu jsme se tehdy rozhodli "něco s tím dělat" a začali jsme navštěvovat psí školu. Během několika lekcí jsme se, my i Freyja, naučili výstavnickou abecedu a výsledky se posléze dostavily. Na brněnské dvoudenní mezinárodce jsme obdrželi jeden res.CAC a jeden CAC.
No a letos se "Hanácká" přestěhovala také do Brna, tak jsme byli zvědaví, jestli sérii pod Špilberkem prodloužíme. Rukavice byla hozená, v otevřené třídě totiž nebyla žádná soupeřka, takže šlo především o kvalitu předvedení. Nakonec vše dopadlo k maximální spokojenosti, Freyja byla, i po dvouměsíční odmlce od poslední výstavy, v kruhu opět suverénní a když paní rozhodčí Pavlíková kladla důraz zejména na pohyb - tedy kromě "kouzelného kukuče" naši nejparádnější disciplínu - bylo vyhráno. Od první lednové neděle jsme tak v poločase cesty za šampiónem, jelikož jsme získali druhý ze čtyř potřebných titulů CAC!
Ale samozřejmě, nebyla by to pořádná výstava, kdyby na ní chyběl nějaký nápadník... A v Brně to nebyl "jen tak nějaký někdo", ale zrovinka Aaron Altair Legacy, neboli velmi vážná známost z loňských dubnových Počernic... Jen co se objevil, nastala mela... Nedal se udržet ani on ani Freyja, když už si jeden z nich dal oddech, ten druhý se hned vrhal vpřed, když se poblíž Ní objevil nějaký vetřelec, On se hned chopil role bodyguarda, takže nakonec musel Aaronek čas do vystavování strávit "mimo dosah našich kamer" (=opodál pod eskalátorem), abychom se všichni neutahali k naprostému zemdlení.
Mladý pán už frčí...!